Historické budovy, jimiž strojnická průmyslovka prošla, dosud stojí, pojďme se projít.

V roce 1876 Byla v Plzni založena vyšší státní průmyslová škola s vyučovacím jazykem německým. Její sídlo bylo v tehdejší Korngasse Nr. 502, dnes Tylova 39.

V roce 1885 byla zřízena česká škola mistrovská s odděleními pro řemesla strojnická a stavitelská. Vyučovalo se v domě v ulici V Šipce č. p. 457.

Ve školním roce 1893/94 se škola přestěhovala do nové budovy na nároží ulic Tylovy a Škodovy (dnes Kardinála Berana). Mimochodem ulice byla pojmenována po Josefu Škodovi, strýci strojírenského magnáta Emila – tomu poskytl finance na nákup továrny hraběte Valdštejna. V této budově bylo možno uskutečnit i dílenské vyučování.

Budova nestačila rozvoji školy, proto byl pro vyšší školu strojnickou (vznikla v r. 1902) najat a upraven dům v Tylově ulici 20 (ten růžový).

Nové školní budovy byly stavěny v době první světové války. Na Chodském náměstí měla sídlit česká průmyslová škola (dnes budova stavební průmyslovky), v Majerově ulici se počítalo s působištěm školy německé, která dosud sídlila v Tylově ulici. Projekt budovy v Majerově ulici navrhl v roce 1914 architekt Ludwig Tremmel. Vzhledem k válce byla budova zkolaudována až v roce 1922 a v jejím užívání došlo ke změně – byly sem umístěny strojnické obory s českým a následně i německým vyučovacím jazykem. Školní dílny zůstaly v starém působišti.

Podrobně o vývoji této budovy.

V roce 1924 začala stavba nových školních dílen podle projektu architekta Vladimíra Weingärtnera, který působil na dnešní SPŠ stavební (tehdy I. česká státní průmyslová škola); je mj. spoluautorem souboru budov dnešního Masarykova gymnázia, Obchodní akademie a banky. Stavba byla dokončena v roce 1926 (rok rozdělení české průmyslovky).

Podrobně o budově dílen

Stroje v dílnách byly poháněny přímo nebo skupinově elektromotory, pro něž vyráběla proud vlastní strojovna s parním strojem a vznětovým motorem. Pára poháněla nejen parní stroj, ale také vytápěla školu. Záhadný prstenec na komíně dílenské kotelny byl nádrží na vodu pro malou Peltonovu turbínu, na níž byla prováděna měření v rámci výuky. Autorem výkresové dokumentace byl učitel vodních strojů prof. Dostál a tento počítačový model byl vypracován podle těchto výkresů. Na dochovaném malém snímku je zadní trakt dílen, pro porovnání i současná situace.

V letech 1957 – 1960 byla k budově v Majerově ulici připojena přístavba autorů Bohumíra Fridricha a Čestmíra Rypla.